Poslední dva týdny se věci rozeběhly zase do starých kolejí, jako že jsem se zabydlela, seznámila s Erasmáky, začala tak nějak normálně existovat, chodit do školy a tak a krom toho taky trochu cestovat (ne, že by ten výlet na jih byl tak dávno a tak nepatrnej :) ). Před chvílí jsem se vrátila z Grenoblu, kde nám přálo počasí a tak jsme si užívali hory a tak podobně.
Od začátku či od konce? Tak to jednou vezmeme zase od začátku. Někdy před dvěmi týdny mi přišel mejl od "návštěvníka mého blogu" a že prej je v Lyonu, nikoho tu nezná a bude tu ještě dva měsíce pracovně a co kdybychom se sešli. Tak jako proč ne, že :) Tak jsme se viděli v pondělí večer a příjemně se opili na ké ještě s dalšíma Čechama a pak taky zaskočili na Sirius. Jo, a taky se jmenuje Zdeněk.
Od tý doby tak nějak podnikáme procházky po městě, chodíme na party ostatních národnostních menšin v Lyonu a nebo jezdíme na výlety. Teda zatím jsme byli na jednom, a to v neděli, kamsi severně od Lyonu, kde je strašně moc malejch rybníčků. U jednoho jsme si dali super piknik, bylo teplíčko a krásně a tak jsme z toho usnuli. Kolem byl zrovna hon, tak jsme se báli, aby to do nás nenašili jak do zajíců, ale nic takového se nestalo.
V sobotu předtím jsme byli nakupovat, ale na tom by nebylo vůbec nic zajímavýho, kdyby jeho autíčko nemělo vybitou baterku :)Dojeli jsme oba metrem do Venissieux k jeho práci na parkoviště, abychom to zjistili.
No, takže jsem dostala krátké školení, co budu mačkat a dělat až on to bude roztlačovat. Auto chytlo, Zdeněk na mě pokřikoval něco o "vyšlápni spojku" a další, ale co já tomu rozumim...pak mě napadlo zabrzdit, ale na první pokus jsem se netrefila, tak se to rozjelo ještě víc. Chvíli vedle mě chudák nešťastně běžel, (ten vyděšenej výraz v očích "panebože, ona mi to nabourá!" asi nezapomenu) až se mi to povedlo zastavit, ale zas to chcíplo, aby to nebylo tak jednoduchý, žejo. Na druhej pokus jsme si to vyměnili a auto nastartovalo bez problémů na zpátečku. A krom toho, že Zdeněk asi třikrát vyignoroval GPS navigaci a místo doleva jel doprava a tak, jsme úspěšně dorazili do Centre commercial v Bronu.
Místo na parkování jsme našli a už to taková sranda nebyla. Když jsme odjížděli, auto chytlo v pohodě (neumim si představit, jak bychom to roztlačovali na těch 25m čtverečních :) ). Odtama jsme jeli ke Zdeňkovi do hotelu na Part-Dieu, aby si tam hodil věci, a pak ke mě. Auto jsme nechali v jedné postranní uličce kousek od nás až do nedělního rána, kdy jsme si tam dali sraz na ten výlet. A baterka, no to neuhádnete, zase nebyla nabitá. Takže jsme auto vystrkali z podélného zaparkování a na ulici předvedli malou šou pro okolní Frantíky :)
V sobotu večer byla u Martinů-Erasmáků nějaká párty, začalo to tak namixovaně cs-fr a skončili jsme u kytary a zpěvu snad v desíti, jen Češi. Super to bylo....zopakujem to brzo, nejspíš příští víkend u mě!
Přes tejden byla škola a tak, nuda... Ze začátku jsem měla pocit, že bude líp, jak loni. Krom uspávače hadů Mr Trana, to vypadalo zajímavě. Tohle je takovej profesor, že i Francouzi říkají, ať si nedělám nic z toho, že mu nerozumím, že je to normální, oni taky ne...možná jsem o něm psala už loni. Ten nám dělá takový teoretický kurzy o ničem plus jsme zatím tak lehounce mluvili o naší práci (a mě nic jinýho nezajímá, samozřejmě).
Atelier vypadal v pohodě, byli jsme dvakrát na místě, procházky po Vieux Lyon s nějakou přednáškou byly zajímavé, kurz ve škole ušel. Akorát tenhle pátek to bylo teda příšerný, i Frantíci prskali, že proč si tam ten člověk 4 hodiny povídá sám pro sebe, když by to naše téma mohlo bejt docela zajímavý! Jo a nikdo (včetně profesorů) neví, co vlastně budeme dělat (pro změnu). Ale aspoň, že na to máme rok, třeba se to za tu dobu dozvím ;)
No a dostáváme se k tomu konci. Grenoble byl super. Musím říct, že hory mi tady v Lyonu trochu chybí. Je tam moc krásně. Dneska jsme byli pouštět draky a dělat oheň a píct buřty a brambory v popelu plus kytara a byl to fakt skvělej výlet ven z města. Jinak přijela jsem v pátek večer a po malým kafi venku v centru (Anička teď bydlí v centru a ještě k tomu bylo krásně teplo) jsme jely na kole někam do zapadákova na první koncert jakýchsi kamarádů její colloc Marii.
Zpočátku to vypadalo jako dobrovolné uskupení kamarádů, co se sešli v obýváku, aby si trochu zahráli a zazpívali latinsko-americké rytmy, a k tomu se náhodou nachomítlo pár lidí jako publikum. Ale po pauze se to trochu rozjelo, lidi začali tančit, zpívat a bavit se a bylo tam pěkně. Jely jsme domů někdy tak v jednu, abychom celý druhý den neprospaly.
V sobotu ráno jsme začaly vyrábět draka, trochu se to neobešlo bez diskuze, ale výsledek docela ušel. Naštěstí odpoledne přijel pan inženýr Zdeněk a celýho nám ho předělal, aby to prej neprasklo při prvním pokusu o vzlet :) Namalovaný byl přesně napůl, jedna půlka usměvavá a druhá naštvaná, aby to prý připomínalo podmínky výroby :-D Vznesl se, ale protože byl těžkej, tak nelítal, jen když se s ním běželo. Byl trochu malej vítr. Ale každopádně drak letěl aspoň chvíli, což lze považovat za úspěch. A byli jsme ten šťastnější konstruktérský tým ze dvou, kterému se doma vyráběný krasavec aspoň na chvílli podíval do oblak.
Jo, tak abych pokračovala v tom přeskakování, tak v sobotu odpoledne (to znamená ještě před draky) přijel Zdeněk, šli jsme se aspoň podívat na Bastillu, abychom celý ten krásný den nebyli doma. On za sebou měl jednu šichtu za volantem, jel ze Stuttgardu ze školení, takže to na žádnej velkej výlet nebylo. Navíc jsme šli večer na další fête, tak jsme se museli vrátit nějak rozumně. Party byla fajn, protože se to dost odehrávalo venku a protože tam byli ti samí lidi, jako v pátek na koncertu (plus dvakrát tolik těch, který jsem v životě neviděla a už ani neuvidím), tak jsem si malinko připadala, že jsem někde, kde už to znám.
Cesta dom proběhla v pohodě, jen se musím zmínit o tom, že Zdeňkovi je nutno neustále opakovat "nerozčiluj se, jsou to Francouzi". Ale je fakt, že když jsme během půl minuty míjeli už třetí kruhák, tak nevěděl, jestli se má smát nebo brečet. Prej jestli něco tuší o plynulosti jízdy, žabožrouti jedni!
No a to bude tak ve zkratce všechno, až se dopídím fotek, nějaký sem přidám. Jsem docela kaput, howk, dobrou!
Žádné komentáře:
Okomentovat