pokračování zájezdu do Paříže :)
středa 16.4.
Šli jsme využít naši kouzelnou kartičku z ENSAL (aspoň na něco je ta škola dobrá) a vyrazili do Orsay. Viděli jsme docela dost známých děl, bylo to fajn - i trocha kultury v té Paříži (to jste věděli, že Slováci mají v TOM Paríži? hrůza). Po návratu k Vejebu mě čekal trochu šok, protože jsem prý nesprávně vrátila Velo, takže mi parchanti napočítali 19 Euro za tři hodiny.... A pak že to nejsou Vejeby!!!
Z Orsay jsme vyrazili na Procházku za Honzou Nouvelem, Maťovým oblíbencem. I když taky tvrdí, že není architekt, tak je, protože z něho je úplně poto :) Koukli jsme na Institut Arabského světa, Vysokou školu nevím čeho a Fondation Cartier a pak jsme úplně unavený zas vyrazili dom.
Jo ještě jsme zalezli do jedný kavárny na kafe, ale nakonec jsme si v Happy Hours [api aur] daly my s Andreou Piňa Coladu za 5 Euro a Maťo velký pivo, taky za 5, první v něm zmizelo za 10 minut, druhý si po dvou locích vylil, takže oblil Andreu a byl na sebe hrozně naštvanej...stává se.
Uvařili jsme večeři i pro ty dva, ještě jsme měli hosta, jednoho Francouze. Jak jsme tak povídali o tom, co si Maťo vylil pivo, tak pár minut na to jsem oblila svým pivem (ale už ne za 5 Eur) Maťa a pak, aby toho teda nebylo dost, tak Delphine vyprávěla tak horečnatě, že převrhla na stůl svůj pohár vína. Ten naštěstí zůstal jen na stole, nikoho neobatikoval. Andrea duchapřítomně vysypala na stůl skoro celou solničku, že z toho Delphine skoro brečela, až jsme jí řekli, že se koupí nová :)
Po večeři jsme vyrazili na schody pod Sacré Coeur s pár plechovkami piva a poseděli asi hodinu. Pak jsme se ještě šli ohřát dovnitř, dopili a dojedli, co zbylo, a šli spát.
Jo ještě mi večer konečně napsal Manžári, po třech dnech, kdy měl vybitej mobil a nikdo nevěděl, co s ním je... No jo chlap, nebyl schopnej pochopit, proč jsem mu za to vynadala, že o sobě nedal vědět. Že prej kdyby to věděl, že se o něj budu bát, tak by mi zavolal...není to sladký? :-#
Ustlali jsme si všichni tři v kuchyni a páreček jsme nechali v jejich pokoji a posteli.
čtvrtek 17.4.
Vyrazili jsme i s Amayou do Musée Picasso a musím říct, že mě se líbilo ze všech muzeí nejvíc. Bylo tam zakázaný fotit, ale dávala jsem si pozor, takže některá skutečně pěkná dílka se mi povedlo zachytit :) Pssšt!
Od muzea jsme vyrazili na La Défence, mj protože jsme si na to vybraly nějakou práci ve škole (nevím jakou a nevím, jak bude vypadat...ale na to jsme tady zvyklí, že). Čtvrť je to fakt hnusná, líbí se nám akorát Grand Arche a možná tak krapet panoráma, ale to tak možná jen z Archy. Pak jsme zapadli do obchodního centra na kafe a s Andreou jsme začaly oblejzat obchody, tešily jsme se na to celej tejden, tak chudák Maťo trochu umíral (už s náma jedno prohrabávání absolvoval včera na Montmartru, tam sloužil jako věšák :). Nejvíc jsme nakoupily v HM pro děti, velikost 14 či 14+ je naprosto v pohodě, tak mám nový šatičky, abych v nich mohla chodit hrát volejbal :)
Večer jsme se konečně pořádně opili, jak se na výlet do Paříže sluší. Začali jsme s Andreou dvěma flaškama už doma, pak jedna se Španělama na Montmartru a pak jsme dorazili dom, cca ve stejnou dobu jako Marian a Delphine, tak jsme ještě zlikvidovali její zásoby a asi ve 4 šli totálně zlitý spát :)
pátek 18.4.
Probudila jsem se v deset na strašnou saharu a navíc jsem nemohla spát. Tak jsem si dala sprchu a vyrazila na Montmartre na procházku. Bylo docela hezky, tak jsem se příjemně prošla. Celou dobu jsem hledala, kde bych si dala kafe, ale bylo to tam všude strašně drahý. Došla jsem na náměstí umělců (teda patlalů neosobních portrétů, který se nikomu nepodobaj, hlavně né portrétovanému) a tam jsem se zakecala s jedním týpkem, jehož vystavené dílo jako jediné vypadalo v pohodě. Řekl mi, že měl výstavu v Praze v Mánesu a pak jsem ho požádala, aby mi ukázal nějaký svoje práce, a on mi jen tak dal obrázek - prej jako dárek, že se mu se mnou dobře povídalo :) Pak jsem ještě vyrazila dál a v jedný uličce se mě pokoušel jeden týpek přemluvit na portrét, což se mu nepovedlo, ale dobře jsme si pokecali. Chtěl mě na odpoledne pozvat na kafe, ale naštěstí jsme odjížděli. Ale byl sympatickej, to jako že jo!!
Rozhodli jsme se, že pojedeme domů, tak nám Marian půjčil auto a sám přijel o dva dny později vlakem. Vyrazili jsme i s Amayou. Cestou jsme poslouchali nějakej můj prastarej výběr hitovek a u toho si zpívali, bylo to super, moc mě to bavilo. Nejlepší bylo, když v I Believe I Can Fly zpíval Maťo ten hlavní hlas a my jsme mu dělaly sbor.
Domů jsme dorazili k půlnoci a doma na mě už čekal JM. Teda čekal....grrrh....zase francouzskej humor, dorazila jsem domů, tam se ke mě nikdo nehrnul, tak jsem se přezula a svlíkla kabát a šla jsem pozdravit Jonese. Ten mi řek, že se tu prej stavil Jean-Marie, ale šel pryč a přijde zejtra (což byla náhodou pravda, protože se objevil až po půlnoci, tedy druhý den). No vzhledem k tomu, že tam ležely jeho boty, v pokoji měl bundu a baťoh, tak mi bylo jasný, že tam někde je. No nicméně jsem se jala zalejvat kytky a trochu uklízet, a milý JM vylezl asi za 20 minut z úkrytu Jonesova pokoje. A ještě po mě drze pochtíval pusu, sprosťák!
víkend - Praha 19. - 24.4.
V sobotu jsme uspořádali jsme piknik na ké, protože bylo krásně. Úplně náhodou nás tam potkali Pavel s Markí, kteří zrovna ráno dorazili do Lyonu, tak si na chvíli přisedli. Pak se ještě přišel podívat Youness s Mareike, ale ti nepobyli. Večer jsme vyrazili pro změnu na ké, s pár flaškama vína. Já jsem před odchodem málem vyrostla, protože Manžári v půl devátý lehnul do postele a usnul a samozřejmě se musel v okamžiku, kdy jsem chtěla odcházet, ještě navečeřet, pak si dělal účes a čistil zuby, takže jsem odešla dřív, nebo bych tam vybouchla. Tohle předváděl i v neděli, horší jak ženská...! :)
V neděli jsme spali asi do jedný a ve tři jsme vylezli z postele, když mi volal Pavel, že je u nich oběd - br knedlíky, špenát a uzený :) Plus Gambrinus, dovezenej z Čech. JM jsme zapřeli, že máme bagetu, shodli jsme se na tom, že ke knedlíkům to přece nemůže jíst, jen ať si zvyká! Pavel mu donesl ukázat pain au chocolat, ze to je jako jediný pain, co máme... Kupodivu ho nechtěl ;) Večer jsme se podívali na dva filmy a šli spát. Unavený z toho, že jsme tak dlouho spali.
Manžári odjížděl v pondělí ráno zpátky do Toulonu do práce. Já jsem zbývající tři dny do odjezdu strávila přípravami, trochu sportem, taky pondělní večeří u mě (zelený fazolky) a úterní u Amayi (tortilla, rizoto...) a včera před odjezdem jsem měla celej den cestovní horečku. Nakonec jsem úspěšně odjela, Jones mi pomohl ten vánoční stromeček odvézt na nádraží, dal mi pusu na obě líce, a zmizel. V busu jsem se seznámila se třema Francouzskama, tak máme v neděli sraz v Crossu, uvidíme :)
Dneska jsme byli s rodiči na obědě a na večeři má přijít i bratr, tak se asi budou slavit narozeniny. Jdu si vypít kafe a pak asi do Stromovky na kolo, je pěkně!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat